ŠKODA 120 S
A máme zase po Ježíšku a po Novém roce…
Dárků už pod stromečkem tolik nebývá, ale zase jsou o to milejší.
Ten poslední mi přinesl výpravnou knížku Sto let závodních a soutěžních vozů Škoda. Pravda, knížka vyšla už před devíti lety, ale stále je moc pěkná.. Spousta barevných obrázků..
A i spousta zajímavých.. Třeba jeden, na kterém je škodovácká formule při přípravě na brněnském okruhu v roce 1966. Formule stojí na poli a za ní otevřené zadní dveře servisního vozu, Škody 1202. A před Škodou 1202 stojí z větší části přikrytá Škoda 1203. Prozrazují jí typické tvary. Autor knížky ponechal tuto zajímavou fotku bez komentáře. Přitom rozhodně nešlo o žádnou tuctovou Škodu 1203, protože sériová výroba započala v roce 1968. Tedy plachta zakrývá některý z mnoha prototypů vzniklých během mnohaletého vývoje… Kdepak je tomu autu asi konec…
A o kus dál je na barevném obrázku další zajímavost. Prodloužený valník Škoda 1203 k přepravě závodních aut. Vznikly dva kusy, jak se píše v překrásné knížce speciálně o tomto legendárním automobilu. Jsou tam společně na málo kvalitním černobílém obrázku, prý se více fotografií nedochovalo. Ale údajně snad jeden z automobilů dodnes existuje.. Kdepak je mu asi konec ?
Na barevném snímku z knihy o závodních autech není ta prodloužená dodávka celá. Není tam hlavním námětem. Takže z kabiny je tam vidět jen kousíček před ložnou plochou… Ale zbytek prodloužené dodávky je tam zachycen zboku poměrně dobře. Hlavním motivem obrázku je tam ale červená škodovka , třikrát přetočená přes střechu a tedy v dosti tristním stavu. Na první pohled vypadá jako Škoda 100, klasická „hundrtka“, ale jde o soutěžní derivát Škoda 120 S. Motor se zvýšeným obsahem a kompresním poměrem má samozřejmě vyšší výkon, na pohled zvenku se od klasické hundrtky odlišuje jen žebrovanou přední kapotou, kudy proudil vzduch k náporovému chladiči chladicí kapaliny, umístěnému zde netradičně vpředu v zavazadlovém prostoru.
Kniha popisuje vznik vozu a nesnadnou homologaci, údajně vzniklo asi sto kusů, z toho padesát pro bývalou Veřejnou bezpečnost.. Kdepak je těm autům asi konec.. A zatímco u předchozích dvou stejných otázek cítím v podtónu té řečnické otázky jakousi naději, u téhle poslední je mi trošičku smutno. Ano, zakládám si na tom, že jsem uchovavatelem všelijaké veteše, tváře se při tom, že zachraňuji předměty, jejichž hodnota jednou vzroste a bez mého přičinění by se nedochovaly pro budoucí generace, ale zrovna u Škody 120 S je to naopak a jsem jedním z těch, kdo přispěli k tomu, že jsou ještě vzácnější…
To bylo tak..
Starší brácha si někdy v roce 1985 koupil jako své první auto stovku. Byl na ní sice hrozně pyšnej, ale to auto bylo rezatý a rozpadalo se. Pro dokreslení , jaká se tehdy auta vyráběla – sehnat tehdy negarážovanou neshnilou stovku byl problém a to těm autům kolikrát nebylo ani deset let…
A tak brácha koupil novou náhradní kastli a stovku si přestavěl.. A když jí dal k známému na lak, slovo dalo slovo a brácha si tam koupil na díly další shnilou stovku. Ani už nevím, co ho tehdy k tomu vedlo.. Vpředu měla žebrovanou kapotu, chladič v zavazadlovém prosotu a u motoru výrobní štítek, kde nám brácha ukazoval jako velikou legraci, že tam píšou Škoda 120 S.. Přitom jsme všichni věděli, jak vypadá Škoda 120 a ve verzi S se stodvacítka ani nedělala, jen jako Škoda 105.. No pěkná blbost..
Měl k autu i kupní smlouvu, se kterou to auto minulý majitel koupil.. Psalo se tam, že předmětem prodeje je soutěžní Škoda 120 s, bez závodní převodovky a bez dveří. Minulý majitel nahradil převodovku jinou z normální hundrtky, se dveřmi tak nebyl problém a auto mu řadu let sloužilo.. Už si ani nevzpomenu, od koho to tehdy koupil..
Ale jak říkám, auto bylo shnilé, nijak zvláštní nám nepřipadalo, akorát brácha uvažoval, že by použil motor do své hundrtky.. Vím, že ho rozebíral, ale myslím, že jako spoustu jiných věcí ve svém životě ani tohle dílo nedokončil a motor zmizel ani nevím kde.. Kastli jsme rozebrali, co bylo k použití brácha prodal na burze v Juldě Fuldě ( dnes Výstaviště ), kde se burzy pořádaly každou sobotu. Po náporovém chladiči a žebrované kapotě se tam jen zaprášilo.
No a skelet jsme na chatě rozřezali pilkou a odvezli na dvouosáku za hundrtkou do sběrny..
Sundal jsem si tehdy ten divný výrobní štítek s informací, že nejde o Škodu 100, ale 120S a uložil někde na chatě. To bylo někdy v r. 1989, záhy jsem se oženil, odešel z domova a na chatě se objevoval jen sporadicky.
Po letech jsem se začal zabývat staršími škodovkami a už někdy v roce 1995 jsem zjistil, co jsem vlastně pomáhal rozřezat do sběru. Vzpomněl jsem si na ten výrobní štítek, s jehož použitím by se dal postavit nový kousek hravě z jakékoliv jiné hundrtky.
Ale hledejte něco někde, kde se nevyskytujete a kde hospodaří celá léta někdo jiný.
Štítek jsem nedohledal.
A myslím, že jsem měl dost příležitostí ho od té doby najít, kdyby tam byl.. Chatu jsem zbořil, postavil rodinný dům, zahradu překopal sem a tam kvůli kanalizaci, různým šachtám, elektřině a nic… Takže asi tak..
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář