Dárce II
Začátkem prosince 2010 jsem na aukru vyhrál dalšího Dárce orgánů pro Kitta – Tentokrát jde o stroj se stejným osmiventilovým 2,0l motorem. Údajně má naběháno 129 tis. km. Těžko říct, jestli je to pravda, nejspíš ne. Pro auto jsme byli asi 20 km od Klatov. Naložili jsme si standardní resuscitační soupravu – baterie, kabely, kompresor, kanystr, SPZ z Kitta, techniček ke Kittovi s tím, že to snad dovezeme po ose ( jako dosud každé auto ). Už první pohled na auto prozradil, že je v tristním technickém stavu - přední náprava K.O. – pravým předním kolem se dalo pohybovat dopředu i dozadu tak, že bralo o podběh, v prazích byly díry, v motoru humus.. Jinak bylo auto kompletní.. Kombík, r.v. 1992. Poslední majitel auto dodělal ježděním do lesa.
Přes dlouhé a intenzivní přemlouvání se auto nepovedlo nastartovat. Ani přes baterii, ani přes kabely, ani roztažením.. Rozhodli jsme se tedy jen ho odtáhnout k bráchovi do Klatov a časem vymyslet, co s ním.. Chvíli souprava Dášenka + Dárce normálně jela, pak se ale zastavila a Dášence došly síly. Nejdřív jsem podezíral pravé přední kolo s poškozenou poloosou. Napadlo mě nasadit tam nouzovou rezervu na dojetí. Má menší průměr, možná nebude tolik drhnout. Kolo jsem vyměnil a při spouštění z heveru se ukázalo, že v rezervě není žádný vzduch. Ještě, že jsme měli kompresor.. Ovšem ledva jsme začali foukat, stejně rychle utíkal vzduch zase pryč.. Tak šlo zpátky původní kolo a volali jsme odtahovku. U bráchy na dvoře jsme potřebovali s Dárcem ještě kousek hnout, nešlo to, tak nezbývalo než zjistit, co je špatně. Ejhle – levé zadní kolo bylo trvale zabržděné.. Kotouče tvořily s brzdičem jednu rezatou kouli, z destiček byly jen zbytky. Po sundání brzdiče ( palicí ) závada odezněla a s autem se dalo hýbat.
Koncem února jsem se za ním vypravil pokusit se ho nastartovat, abych věděl, jestli má vůbec smysl se s ním zabývat. Vynadal jsem všechny svíčky, odmastil, odrbal kartáčem , připojil akumulátor a chytlo to na první otočení. Motor šel pravidelně, nekouřil, neklepal.. Zařadil jsem jedničku a pustil spojku.. Auto se ani nehnulo, ale na displeji rychloměru začala přibývat rychlost.. Takže polonáprava je po smrti a kroutící moment nedojde dál, než do diferenciálu..
Zatím jsem se rozhodl nechat Dárce na místě, nic z něho akutně nepotřebuju, a až přijde nutnost udělat něco s motorem, začnu hánět, kdo by mi ho tam přehodil..
Dárce II byla zatím Tempra v nejubožejším stavu, jakou jsem kdy viděl.
Na podzim 2011 jsme ho začal pomalu rozebírat. První kořistí je levé zpětné zrcátko a přední nárazník. Kitt ho má takový místy pobitý, tenhle je dobrý, jen mu chybí ostřikovače světel. Snad půjdou přehodit z Kitta. Odmontování nárazníku bylo poměrně jednoduché, byly tam také šrouby, které už neměly v čem držet. Koroze silná, mám strach, co uvidím, až odstrojím nárazník z Kitta. I když ten je původem z Itálie, tam si snad tolik soli neužil.
