Fiat Tempra 4x4

Už jste někdy sháněli auto tak, že by zadání bylo :“Chci Škodovku nebo Renault, tak do dvou let stáří, do 30000 km barva tmavěmodrá, cena do... ?“

Oktávky byly cenově přes, Fabie odpovídaly tak v tříválci, možná by se našel nějaký Modus a objevil jsem jednoho Megana Grandtour II.

Líbilo se mi, že je to auto veliké, kolem baráku toho pořád hodně vozíme, bylo staré necelé dva roky a najeto mělo necelých 17000 km. Motorizace sice slabší, 1,4 16 V o 100 koních, ale tenhle motor mají i ostatní Megany ve firmě, takže by tohle auto zapadlo do autoparku úplně ideálně. S tímhle motorem jsem navíc byl před tím v Thalii velmi spokojený. Klimatizaci jsem musel oželet. Trochu jsem měl obavy z toho, že auto bylo dovezené z Německa. Ujeté kilometry se ale zdály odpovídat. Spojil jsem se minulým majitelem – auto dovezl lehce bourané – přední okno, přední hrana střechy, zadní dveře... První majitel v Německu s tím jezdil necelý půlrok, než to po havárii odstavil, předchozímu majiteli to dovezli jako auto s maximální výbavou.. Na vesnici moc nejezdil a když zjistil, že výbava je v podstatě základní, nechal si dovézt jiné auto a tohle se pokoušel prodat. Zvenčí na autě nebyly vidět žádné známky neodborné opravy a při ročním nájezdu cca 45000 km jsem se nebál , že by mi auto stihlo kvůli takové neodborné opravě zrezavět dřív, než ho dojezdím.. Výbava je jen základní, přesto na poměrně slušné úrovni – 6 x Airbag, ABS, přední okna elektrická, startování a odemykání kartou, volant stavitelný nejen nahoru a dolů, ale také k sobě a od sebe, palubní počítač, brzdový asistent, navíc je v autě ASR+ESP. Meganů máme ve firmě několik, rovněž jsem si proběhl rúzná diskusní fóra, takže na takové věci jako voda v kapse u dveří řidiče, různé pazvuky z přístrojovky, odcházející zapalovací cívky a rozsvěcení různých kontrolek jsem byl připraven. Renaulta už jsem také měl, takže na jednání, odbornost a ceny značkového servisu jsem už byl navyklý.

Výše uvedené skutečnosti jsou důvodem, proč bych si asi takové auto jako soukromé nepořídil. Jinak ke značkám aut dopředu předsudky nemám, vždycky je to o konkrétním kusu, který se vám dostane do ruky.

Auto mám asi rok a tři čtvrtě a najezdil jsem s ním za tu dobu 85000 km. Takže jaké to auto je ?

Je poměrně prostorné a pohodlné. Snad každý řidič si v něm dokáže nastavit ideální pozici, díky širokým možnostem poštelování volantu a výškově stavitelné sedačce. Výhled do strany je v některých úhlech horší díky poměrně širokému B sloupku. Sedačky francouzsky měkčí. S autem jsem absolvoval několik delších cest, několikrát do Vídně, Ostravy, s lyžemi do Alp, nebo na prodloužený víkend do Paříže a ani po jedenácti hodinách za volantem jsem se necítil nijak zvlášť unavený a rozlámaný. I na zadních sedačkách je poměrně dost prostoru k pohodlnému cestování. Zavazadlový prostor je ohromný, dobře přístupný bez jakéhokoliv prahu, vybavený i úchytnými oky. Po sklopení sedáků a opěradel zadních sedadel vznikne prostor, v kterém by se i dalo poměrně pohodlně přespat. Topení je výkonné, ale absence klimatizace je poměrně citelným nedostatkem.

Ovládání centrálu a elektrické soustavy kartou je prima, ovšem ovládání elektrických prvků ve chvíli, kdy neběží motor je komplikovanější – něco lze ovládat normálně, něco pouze po zapnutí zapalování stiskem startovacího tlačítka bez vyšlápnutí brzdy nebo spojky a něco prostě bez běžícího motoru nebude fungovat. Třeba elektrické okénko u spolujezdce. Ale je to o zvyku..

Pojďme se projet. Posilovač řízení má proměnlivý účinek, i s tak relativně velkým autem se dá velmi dobře ve městě parkovat v malých mezerách u chodníku . Třeba zrovna v Paříži jsem to mohl ocenit, tam se parkuje prakticky nárazník na nárazníku. Na druhou stranu, i ve vyšších rychlostech se auto dobře ovládá. Řazení je přesné. Brzdy jsou kotoučové i vzadu a poměrně ostré. Poskytují pocit bezpečí i na dálnici D-1 při stylu jízdy ostatních řidičů 130-80-130-50-130.

Jak s autem cvičí nejslabší motorizace 1,4 l 16 V o 100 k ? Motor jde živě do otáček až na hranu aktivace omezovače, nejlépe se mu daří ve vyšších otáčkách. Akcelerace například při předjíždění, je horší, je nutné podřazovat až o dva stupně. Pokud se už auto rozjede a drží se v otáčkách, pak jede jako dráha, kopec nekopec, ať jste v autě sami nebo ve čtyřech ( Vídeň – Bratislava – Praha, 4 dospělí urostlí chlapi, přesně 3 hod. cesty , průměr 130 km/h). Průjezd zatáčkami je klidný, auto se nenaklání, drží stopu, pokud už je rychlost v zatáčce vyšší, než by bylo třeba, připomůže stabilizace podvozku. Jízdní vlastnosti občas dají zapomenout na skutečnost, že sedíte rodinném kombíku. Jak se auto chová na sněhu a ledu jsem neměl možnost vzhledem k mírnému charakteru loňské i letošní zimy vyzkoušet.

Při klidné jízdě s lehkou nohou je spotřeba kolem 7,2 – 7,4 l / 100 km, při dlouhé jízdě po dálnici na hranici rychlostního limitu se zvyšuje na 8,5 l / 100 km

A jak je to s tou obávanou kvalitou ?

Akumulátor mě opustil loni na podzim, ale zřejmě nebyl původní. Dva roky životnosti by bylo málo, schválně, jak dlouho vydrží ta nynější. Voda v odkládací kapse dveří řidiče se čas od času objeví. Netuším, kde se tam bere, neobjeví se tam po každém dešti. Nenechávám proto v kapse žádné papíry, které bych mohl v budoucnu potřebovat. Jedna zapalovací cívka odešla po celkových 50000 km auta. Samozřejmě v pátek večer.. Pro info - Megane 1,05 l, 12 V, HTP netáhne, klepe a má spotřebu kolem 15 l/100 km. Do celkových cca 90000 km bylo nutné postupně vyměnit i zbývající tři. Na výměnu žárovky v předních světlech jsem rezignoval. Přenechávám to servisu. Připadám si sice trapně, že ani takovou triviální věc sám nezvládnu, ale kolega se o to pokusil, někde vytrousil to perko, co drží žárovku a značkový servis umí v takovém případě vyměnit jen celý reflektor.Apropo, se značkovým servisem už jsme se dostali v rozhovoru i na téma, že je samozřejmě hrozně nerad otravuju, a kdyby to šlo, milerád bych jezdil někam jinam, ale že k nim to mám bohužel nejblíž. Jen se tam dovolat je mnohdy problém.

V létě do stojícího Megana nacouval bagr, takže má nové světlo, blatník a kapotu. Po výměně světla zřejmě v servisu špatně domačkli víčko, které v podběhu kryje otvor pro výměnu žárovky. Víčko mě pak za jízdy po dálnici opustilo a nepřišlo mi dobré tam zastavovat a hledat ho. Druhovýroba není, originál se prodává v páru cca za 580,- Kč u Renaultu..

Servisní interval 30000 km naštěstí omezuje nutnost návštěv v servisu.

Letos už jsem také musel dvakrát vyměnit přední okno, čeká mě to potřetí,  přičemž za posledních dvacet let se mi to nestalo ani jednou, ale to je jen hloupá shoda špatných náhod...

Nepříjemnou závadou je, že se občas rozsvěcí kontrolka, signalizující nefunkčnost airbagů a současně kontrolka upozorňující na nutnost návštěvy servisu. Jednou jsem tak učinil. Termín opravy byl více než týden od objednání, auto stálo celý den v servisu, zaplatil jsem očištění kontaktů, několik různých diagnostik a spokojeně odjel. Druhý den se kontrolka rozsvítila znovu a po čase sama zhasla, zase se rozsvítila, zase zhasla. Po pár dnech jsem vysledoval, že rozsvěcení kontrolky souvisí s posunováním sedačky řidiče vpřed a vzad. Kouknul jsem pod sedačku, našel kablík, vedoucí do někam do podlahy a na něm konektor. Domáčkl jsem konektor a kontrolka zhasla. Takže teď už mi oprava trvá asi deset vteřin a je to zadarmo.

Minulému majiteli kolísaly otáčky motoru a závada byla odstraněna výměnou alternátoru v záruce.

V palubce občas někde něco vrže, ale intenzita není taková, aby mě to znepokojovalo. Více mě znepokojuje, že se občas z přední nápravy ozývají různé nezdravé zvuky. Jednou už byla vyměněna spojovací tyč řízení. Konstrukce přední nápravy a provedení jednotlivých dílů mi na pohled přišlo neadekvátní k mizerné kvalitě našich silnic. Letos na jaře prošlo auto STK bez jediné závady.

Měl jsem v poslední době možnost porovnat několik Meganů II, ozkoušel jsem si i Scenic II. Jde o poměrně levná auta se slušnou výbavou a dobrou užitnou hodnotou. Svezení je příjemné, ale negativem je poměrně drahý značkový servis, drahé díly a skutečnost, že servis je skutečně nutné navštěvovat častěji, než by člověk očekával.

Rád bych navázal na své zkušenosti s Renaultem Megane po 100000 km, které vyšly na Tipcars v lednu 2009. S autem jsem najel dalších 80000 km a od napsání recenze už uběhly téměř dva roky. Tento typ auta je na našich silnicích poměrně rozšířený, tak bude jistě spoustu kolegů zajímat, co se od auta dá očekávat s jeho  přibývajícím věkem a kilometry na tachometru.

O jízdních vlastnostech apředstavení vozu jsem toho napsal dost v minulé recenzi, teď bych se spíš zaměřil na spolehlivost a opravy v dalším období.

Úvodem je třeba říct, že mě auto po sledované období nenechalo ve štychu.

V prosinci 2008 byly v rámci pravidelné údržby ve značkovém servisu vyměněny svíčky. Auto po tomto zásahu jelo na tři válce, vrátil jsme se tedy do servisu s reklamací a požadavkem na výměnu svíčky. Technik mi vysvětlil, že po výměně svíčky čas od času odejde zapalovací cívka, takže jde nejspíše o novou závadu. Trval jsem sice na svém, že jde o svíčku, neboť vím velmi dobře, jak se projevuje závada na cívce, nicméně mě technik odbyl s tím, že jako laik jim nemohu mluvit do řemesla a auto musí na diagnostiku. Nejbližší volný termín na diagnostice byl za čtrnáct dní, bylo krátce před Vánocemi a servis byl zcela vytížený. S objednáním za čtrnáct dnů jsem samozřejmě nesouhlasil, požadoval jsem stále výměnu svíčky, kterou namontovali vadnou den před tím. Kvůli této banalitě jsem odmítal de facto na čtrnáct dnů odstavit auto z provozu. Technik odmítal načíst diagnostiku okamžitě a rozešli jsme se s tím, že si po čtyřech letech, kdy jsem do tohoto servisu dával své služební Renaulty na pravidelné prohlídky a opravovat všechny závady, najdu jiný servis. Ledva jsem vyšel ze servisu, zastavil se u mě mechanik, který výměnu svíček prováděl a nabídl mi, že když nemůžeme načíst diagnostiku, zkusí postupně vyměňovat jednotlivé svíčky a pak cívky, dokud závadu nenajdeme. Vždy po výměně jedné svíčky jsem auto projel .. Ta  čtvrtá byla opravdu špatná a mechanik se mi omluvil.

Takže jsem zůstal u stávajícího servisu, mám ho bohužel nejblíž...

Ve 120000 km byly udělány rozvody, na podzim 2009 dostalo auto nový airbox – starý byl prasklý u upevňovacího šroubu, při běžícím motoru pak vibroval tak, že se odpojovala hadice sání a vzduch byl nasáván přímo airboxem. Současně byly vyměněny silentbloky na motoru.

V březnu 2010 nadešel čas technické kontroly. Tu jsem nechal udělat prostřednictvím servisu. Při té příležitosti byly vyměněny spojovací tyčky řízení a regulátor sklonu světel. Ten regulátor je vcelku s regulátorem intenzity osvětlení, který byl u auta nefunkční od samého začátku, ale nepřišel mi natolik důležitý, abych ho nechal vyměnit. Teď už ale navíc nefungovalo ani ovládání sklonu světel.  Po opravě auto prošlo technickou bez problému.

V dubnu 2010 přestalo svítit třetí brzdové světlo. Je diodové, takže jediná možnost opravy byla výměna celého světla za bratru 3200,-. Při té příležitosti mě v servisu upozornili, že zřejmě byl zadní spojler nad oknem bouraný, je vytržené uchycení na několik ze šroubů a nejspíš, že mi celý spojler někdy uletí.  Za 3500,- by měli nový a s lakem a prací bychom se dostali do 6000,-. Zatím jsem to odmítl. Od té doby při rychlostech nad 140 km/h začne spojler rachtat, ale tak se u nás běžně nejezdí.. Po této opravě také nefungoval ostřikovač zadního skla, ale to jsem opravil sám. Jen zapomněli zapojit hadičku..

V roce 2009 jsem jednou opětovně měnil poškozené čelní sklo a jednou mi ukradli anténu. Samozřejmě se také měnily brzdové desky.

Spojka je stále původní, rovněž výfuk, závada na zapalovacích cívkách už se znovu neprojevila.

V červenci 2010 jsme s autem absolvovali cestu Praha – Berlín – Sassnitz – Stockholm – Helsinki – Petrohrad – Tallinn - Riga – Warszava – Praha, po ose 4050 km. Do výbavy jsem doplnil hasicí přístroj, v Rusku je součástí povinné výbavy, a druhou reflexní vestu. Jednu noc jsme v autě přespali, ve dvou osobách velmi pohodlně. Denní ujeté vzdálenosti byly do 750 km, po kterých jsme nebyli nijak rozlámáni nebo unaveni.  Během celé cesty se na autě neobjevil jediný problém, spotřeba podle palubního počítače byla 6,9 l/100 km.

V běžném provozu, tak jak auto využívám, se dlouhodobě spotřeba ustálila na 7,1 – 7,2 l / 100 km/h.

Po návratu z dlouhé cesty bylo auto na servisní prohlídce po 180000 km, mimo výměny oleje a pylového filtru ale nebylo třeba nic jiného na autě dělat. Přední náprava na rozbitých ruských silnicích kupodivu nijak neutrpěla.

Každý ať si udělá obrázek sám, jestli těch oprav bylo moc nebo málo. Můj názor je, že auto je poměrně spolehlivé, spolehlivější, než bylo prvních 100000 km.. Nespokojenost se značkovým servisem přetrvává, ovšem to je už spíš můj vlastní masochismus, vyvážený jedině tím, že servis je blízko... S autem jako takovým jsem spokojený, i ta kritizovaná motorizace 1,4 l je pro běžné ježdění dostačující.

K tomuto konkrétnímu kusu už mám i citovou vazbu, byli jsme spolu ve 12 zemích Evropy a ledasco jsem s ním a v něm prožil, tak doufám, že ještě nějaký čas bude sloužit. 

 

14. prosince 2010 jsme se s Dášenkou náhle a nečekaně rozloučili..  No jo, byla služební a ona místo neměnila.. Najeli jsme spolu 178 tis. kilometrů v období mezi začátkem února 2007 a půlkou prosince 2010.. Byli jsme spolu na Slovensku, ve Francii, v Polsku, Rakousku, Německu,  Maďarsku, Švédsku, Finsku, Rusku, Estonsku, Lotyšsku a Litvě. S žádným jiným autem jsem nebyl v tolika zemích.  Mimo závad, o kterých se tu již psalo, již nebyla ke konci spojka úplně v kondici a i výfuk hlásil, že bude nutná jeho výměna..