Peugeot 205 cabrio
V roce 2010 přišel nápad, pořídit si nějaké auto také bez střechy. V rodinném autoparku takové chybí.
Párkrát jsme se podívali na Aukru bez nějaké konkrétní představy. Jednou jsem tam našel bílého Peugeota 205, tak jsem ho bráchovi ukázal. A pak jsme si říkali, jestli se nedají peníze investovat do něčeho jiného, než do dalšího starého verku. A pak mi brácha povídá, že nemá registraci na Aukru a do konce aukce té 205 že zbývá poslední hodina. Tak jsme auto koupili. Jakmile to šlo, spojil jsem se s majitelem a domluvil si, kdy si pro auto dojedeme. Chvilku jsme řešili, že nemá STK a SPZ jsou v depozitu, tak jak asi vyřešíme dopravu, ale nakonec jsme se domluvili, že si za pár dnů vyzvedneme auto po STK a převodu na bráchu. Takže když jsme auto poprvé viděli, bylo už psané na bráchu..
Výbava není v autě prakticky žádná, motorizace je v benzínu, 1,1 l ( 1124 ccm ), výkon 44 kW, rok výroby 1990.
V kastlíku byla servisní knížka, poslední záznam byl o výměně oleje asi před deseti lety za stavu počitadla 98 tis. km. Teď , po dalších deseti letech , bylo na tachometru natočeno 68 tis. km… Sice jsem si původně myslel, že kabrio je tak druhé až třetí auto do rodiny a jezdí se s ním jen za pěkného počasí a nebude mít tedy bůhvíkolik naježděno, leč evidentně opak je pravdou. Motor je už unavenější, tak 160 tis.km bych mu odhadoval. Karoserie je kupodivu velmi dobře zachovalá, auto je bez koroze. Střecha horší, místy potrhaná. Nová stojí jen o trochu víc, než stálo celé auto. Na zahradě přece přes střechu můžeme dát plachtu a jezdit budeme stejně jen za hezkého počasí.
S řízením jsem se mohl seznámit hned během první cesty z Kladna do Kamenice.. Výkon motoru je sice malý, ale se staženou střechou je jízda zážitkem stejně jen v nižších rychlostech. Výkonu motoru odpovídá na druhou stranu i nižší spotřeba a nižší sazba povinného bručení.
Samotné řízení je na úrovni standardu počátku devadesátých let. Brzdy s posilovačem, žádná bezpečnostní výbava.Zapomeňte na centrál. Jezdil jsem s ním opravdu převážně bez střechy a tak maximálně do 90 km/h a v těhle rychlostech auto i dobře sedí na silnici.
Z auta se stává Auto, když vysvitne sluníčko a je teplo. Střecha se skládá ručně, je to otázka krátké chvilky. Po složení se překryje ještě krytem. Okna dveří nemají rám, zadní boční okénka také ne a nechají se mechanicky spouštět. Ta přední i ta zadní. Po jejich spuštění vznikne ještě větší pocit volnosti, kolem nás zůstane nad horní hranou dveří jen čelní sklo a ochranný oblouk. Za slunečného počasí je dobré napatlat si obličej, ruce, dekolty a popřípadě i plešky opalovacím krémem.
Když přijde večerní chlad, pustí se topení a i dál je jízda bez střechy příjemná…
Žádný praktický význam od auta nečekejte – kufr je miniaturní, nic v něm neodvezete, nosiče na kola nebo lyže není kam dát.. Když se vezl pes, bylo třeba ho přivázat, aby ho nedej bože někde nenapadlo vyskočit..
Spolehlivost auta taky už není bůhvíjaká.. Ledasco bylo přebastleno.. Vyměnili jsme svíčky, trápily nás různé kontakty v elektrice, tekla prasátka, zlobí spouštění okna u řidiče..
Ale je to auto pro volný čas. Když se pokazí, tak si zkrátka na opravu počká.. Nic netlačí.
Jo jo, takhle vypadala. V létě 2011 dostala ránu zezadu - aktuální obrázky jsou v galerii Plátěnka. Nicméně brácha už si pořídil jinou Plátěnku, takže kontinuita zůstala zachována.
